Vladimír Merta - Filmy v hlavě - 2004

01.Cindy a Ken
02.Ponorná řeka
03.Pach ulice
04.Daleko, blízko…
05.Samá voda
06.Who is who
07.Hotel totalita
08.Soukolí doby
09.Dále od hradu, dále…
10.Život je jinde
11.Děti dětí
12.Ples NEI




Když jsme s Tomášem vydávali tuto desku, chtěli jsme navázat na sérii vydaných CD posbíraných po koncertech v dobách totality. Naše idea byla taková : zachovat co nejvíce autetických písní Vladimíra na jakýkoliv nosičích. Také jsme měli, už v roce 2001 nápad, udělat mp3 archiv na netu, s možností si poskládat svoje album, zaplatit a stáhnout.

Rád bych zde po letech reagoval na recenzi pana Rejžka. Jste vůl. Nepochopil jste zbla nic. Jak je deska vydaná, jak jsou v bookletu texty napsané: vše má logiku, smysl a řád. A za tím si dodnes stojím.

Nikdo v zemi nikoho (1988)

Slunce zapadá
měsíc svítí nad řekou
šustí rákosí
chvěju se zimou pod dekou
Místo mého jména
identifikační štítek
Víte o mně víc než já
domyslíte-li si zbytek

Parašutista shozený v zemi nikoho
bez distinkcí bez státní příslušnosti
Seskočil jsem první. Čekám na někoho
kdo mě uvítá jako vítáváte hosty
Padák jsem dávno v lese zakopal
z rádia se naučil pár místních slov
Nepřítel na ústupu cesty zaminoval
Díry kráterů číhají - chtivé náruče válečných vdov

Plížím se nocí dál
můj příběh je prostý:
Spálil jsem za sebou všechny mosty
Sám na cizím území za bodem návratu
V podpatku zalepenou obálku s plánem převratu
Tápu slepě ve tmě jdu dál podle citu
jde do tuhého - smrt se mi lepí na paty

Táfličku čokolády žvýkačku kousek dynamitu
tak jdeme proti sobě - já a ty
Propadám stejným náladám jak vy
směju se vašim vtipům za které dáváte trest smrti
Hloubíme proti sobě stejné zákopy
nepřátelé na život - přátelé nadosmrti

Učím se pít do němoty
podle vašich zvyků
Nadávat na vládu... střílet od boku
Čas pracuje pro nás
mám heslo na jazyku
škrtí jak mapa zastrčená v rozkroku
Čekám... každou chvíli zazní signál k akci
mám dost času ptát se: co je to za podnik?
Kvůli komu tady ztrácím poslední šanci...
Jsem voják svobody - anebo záškodník ?!

Cítím už nůž kamaráda v zádech
bolest tak trapná jako když polkneš rybí kost
Díky bratři za pozvání... krátké jako nádech
díky bratři ve zbrani za vaši pozornost
Zabij nebo budeš zabit - přijde vykoupení
Mění se situace a s ní i my a naše činy
Zapomeňte na mne - ale probůh nikdy ne na zločiny
které mým jménem jinde napáchali jiní

Vyložil jsem vám svý karty
je na vás dohrát za mě zbytek
Jsem nikdo v zemi nikoho
- identifikační štítek
A řeka teče dál
temná a tajemná
život plyne ve tmě pod zaminovanými mosty
rákosí šustí nad hrobem bez jména

Kdo jsem ? Nikdo v zemi nikoho
Oběť omylů nedávné minulosti...
oběť omylů přítomnosti...
oběť omylů blízké budoucnosti...

Zezadu (1978)

Klaněl jsem se jí jak šašek ve tmě
chytla mě bigbítová fúrie
duněla děla madona Decibella ve mně
viděla víno které stéblem vypije
Padl jsem jí jako list k nohám
a žebral na kolenou o radu
vyjekla zadarmo nechci - prodám
jdi stále dál - někdo tě střelí zezadu

Rachot padajících mostů
metalizovaný cit
popelníky ega po odchodu hostů
sektorovaný blahobyt
Kdo dá víc? kdo přijde po nás
kdo nás odstřelí zezadu?
Mluví se o nich? Ne - o nás
chudák i milionář žebrá o radu

Málokdo má u sebe navíc
než kolik mu daly sudičky
na tlustě namazaný krajíc
sedají padlé duše bludičky
Je nás už na světě tolik
že jeden druhému krademe náladu
světec narkoman alkoholik
ti všichni po nás míří zezadu

Polykáš prach písečných bouří
reflektor stráže tě za tmy rve
hvězdy na hladině louží
tetelí vesmír celý rudý od krve
Madona Decibella tě sráží k zemi
prosíš ji na kolenou naposledy o radu
Umlátí tě k smrti -o žádné neví
podává ti ruku a v ní drží pistoli

-- Jdi stále dál jdi stále dál
Střelíš si taky na někoho zezadu?!--

Mistr Jin a Mistr Jang (1976-77)

Nikdo ode mne nic nečeká
jen Mistr Jin a Mistr Jang
Oba tři víme: cesta nikam je daleká
a vede současně do všech stran
Když Mistr Jin mi radí zůstaň
Mistr Jang poroučí: běž!
Zavírám hladově ústa a myslím si:
-- Pánové! Všechno co radíte je elegantní lež--

A Mistr Jin mi radí
neber nikdy ohled na nevděk
uprostřed barokního stromořadí
mistr Jang myslí na útěk
a dítě ve mně vraždí
oba dva principy tak jak jdou pospolu
jednoho poslechneš druhý tě zradí
krev barev stéká z tvého praporu

Hážeš si rozpůlený vedví
míčkem slov který ti dva nazývají svět
umíráš napůl sám mezi všemi
znovu se rodíš v trapnu vět
Ten který tě svrhl ze svítání
z okraje útesu
tě poponese dál na perutích svých přání
a čte ti přes rameno z partesu

Nonsens ! Krásný jak pávi odříkání
krákorá hejno černých vran
větrný zvonek na pokání
přináší tlustý mistr Jang
zničený opuštěný slepý
se ve mně rodí absolutní čin
za ním se šklebí moudrý němý
hubený jogín Mistr Jin

Beru hůl od obou rádců
a oháním se s ní do všech stran
nadávejte mi hrdinů a zrádců
dál chci jít sám nezvaný nepoznán
Nechci říct že jsem byl vždycky šťastný
jdu a vlastně ani nevím kam
Žebrácký klobouk je tak krásný
Sbohem mistři Jin a Jang!

Sjezd Upírů (1984)

Piju a pil jsem vždy podle norem - i nad míru
až jsem se propil - sám sobě vzorem - na sjezd upírů
Restaurant TICHÝ ve stínu pípy zmagořil a ztich
Voněly lípy pivo a zvratky ve víru kouře z Lip


Padl jsem v náruč - i do noty - díky svý druhý míze
pracovnici transfúzní stanice soudružce Líze
Než jsem se nakrk skočila mi na krk že mi pustí žilou
a že mi udělá co chci - když ji přeříznu motorovou pilou


Luízo Luízo proč mi piješ krev?
Já jsem taky upír - all right! Vypij mě do dna
ale aspoň kapku červenýho mi na dně nech!


Sjezd skončil halabala sotva začal - už mě volají na sál!
Chtěj po nás shora abys ještě více sál a makal
Ale jak když každej upír má jinýho upíra
kterej mu pije krev v patách? !
A ještě chtěj abych celej ten mejdan za všechny zatáh!


Svítá... můj drink už je dopit
A v tichu tepe tepe klapot koňskejch kopyt
A vy se divíte velice že v celý republice
už neseženete ani konzervu krevní tučnice


Luízo Luízo proč mi piješ krev?
Já jsem taky upír - all right! Vypij mě do dna
ale aspoň kačku za láhev mi nech!