Poloimaginární ulice
vymyšlený mikrosvět
umělé světlo měsíce
svět holých rukou vět
Jdu sám po mostě Legií
a myslím si asi to co ty
hodiny skáčí dolů z orloje
odbíjí osamělé šlápoty
Mám v ruce zatykač na prosté věty
které se derou samy na mysl
imaginární polosvěty - já a ty
za každým slovem číhá nesmysl
Jedovatá zmije fantasmagorie nečeká
skočí - a rozplývá se v povětří
hle - Ecce homo - půlka člověka
vyšel jsem z domu sám
teď už jdeme dva
a zítra budeme tři...
Kolik nás bude pozítří?
Žádné komentáře:
Okomentovat